Neopusťte věčnou krásu pro krásu, která musí zemřít, a nevažte své náklonnosti na smrtelný svět prachu.

29. srpna 2014 v 23:55 | Domí
S hlavou plnou výčitek, které každodenně pramení z mého návratu do 'normálního' života, jsem otevírala plastový rám okna ztichlého domu. Při té příležitosti můj pohled sklouzl na oblohu červencové noci a mě náhle polila vlna horka. Zavřela jsem víčka tak silně, jak jsem jen dokázala, a odmítala je otevřít. Noc bez hvězd, jen podivně oranžový dým nad obzorem. Zase.
Pomalu jsem si myslela, že to začíná být dobré. Ale takový už je život.
Další jizva. Po skoro dvou letech..
 

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama